TPL_GK_LANG_MOBILE_MENU

články

Dokument o Okamoto Yoko shihan a Aikido Kyoto

okamoto yoko shihanOkamoto Yoko shihan je jednou z nejznámějších japonských učitelů Aikido této doby. Navíc je jednou z mála žen, které dosáhly tohoto statusu. Její nesmírně bohatá a rozmanitá cesta Aikido, táhnoucí se 40 let a přes tři kontinenty, z ní vytvořilo symbol univerzálnosti Aikido za hranicemi pohlaví, kultur a národů. Tento dokument by rád představil tuto mimořádnou cvičící skrze její dojo a studenty, protože Okamoto shihan vždy preferuje představení svého cvičení, než sebe.

Cestovní příručka po Aikikai Hombu dojo pro aikidoka

Aikikai Hombu Dojo ShomenČasto mi chodí e-maily od lidí, kteří shánějí informace o cvičení v Hombu dojo. Bohužel nemám tolik času na to, abych na všechny mohl dostatečně kvalitně odpovědět. Proto jsem se rozhodl napsat tento článek, ve kterém zmíním podstatné záležitosti. Pro mnoho lidí, kteří cvičí Aikido, je snem navštívit světové centrum Aikido v Tokiu. Snad se tento sen stane realitou. Zvyšuje se počet lidí, kteří každý rok cestují do Japonska, aby mohli několik dní, týdnů, nebo dokonce měsíců studovat v Hombu dojo. Zatímco někteří budou mít to štěstí, že budou cestovat se sensei nebo sempai, který ví, co a jak, jiní budou cestovat sami. Tato možnost může být velkou výzvou a vzrušením, na druhou stranu může být zdrojem různých obav. Nejčastější otázky jsou: kde se mám ubytovat? Co si mám s sebou vzít? Kolik stojí trénink? Kterých lekcí se mohu zúčastnit? Jaká jsou pravidla, která mám dodržovat?

První návštěva Aikikai Hombu dojo (První cesta do Japonska, část 2.)

aikikai-hombu-dojo-thumbToto je druhá část série článků o mé první cestě do Japonska v květnu 2008. Je druhý den našeho pobytu. Noc byla krátká a plná překvapení (nic menšího než zemětřesení uprostřed noci, které třáslo postelemi celou minutu), ale naše skupina vyráží v příjemné náladě do Aikikai Hombu dojo pro první zkušenosti z cvičení.

První přílet do Tokia (První cesta do Japonska, část 1.)

first-trip-to-japan-part1-00Na začátku května 2008 se mi splnil můj velmi starý sen. Už od malička jsem se zajímal o asijské země, především Japonsko, a přál jsem si je navštívit. Moje přání se mi vyplnilo až mnohem později, než jsem doufal. Ve věku dvaceti sedmi let, po dvanácti letech cvičení Aikido. Popravdě, všechno se seběhlo dost rychle, aniž bych tomu nějak věnoval pozornost. Skupina studentů z Dublinského Aikikai Aikido, vedená Cyrilem Lagrastou, plánovala výlet, do centra Aikikai, docela spontánně. Skončilo to tím, že jsem si společně s nimi koupil lístek, a nic jsem si nedělal z mé dizertační práce, na které jsem měl tvrdě pracovat.